Důležitost samoty v dnešním uspěchaném světě!

Začneme zostra, víte, že lidé narozeni po roku 1995 mají daleko větší sklon k sebevraždám, velmi často trpí úzkostí a depresemi? Tato mladá generace má jedno společné, jsou odchováni před obrazovkami, které mohou v těchto problémem hrát významnou roli.

Ještě než se pustím do dalších odstavců, chci zdůraznit, že nejsem člověk, který by odsuzoval technologie a chtěl zničit všechny smartphony na planetě. Sám smartphone vlastním, mám účet na sociálních sítích a bloguji. Mým cílem je propagovat filozofii digitálního minimalismu, která nás nutí přemýšlet nad tím, jaké a jak technologie používáme. Moderní technologie mají být našimi dobrými sluchy a ne nás odkrádat o čas a škodit našemu mentálními zdraví.

V článku se zaměřím na vcelku zvláštní téma, na nedostatek samoty, co způsobuje a jak samotu znovu získat, aniž byste si uškodili. Myšlenku přejímám z knihy Digitální Minimalismus Cala Newporta.

S několika lidmi jsem tuhle myšlenku sdílel (něco ve smyslu: člověk musí být čas od času sám, aby mohl vzkvétat). Většinou se mi dostalo odpovědi, že samotu často zažívají, například při dopravě v MHD, když jsou sami doma apod. Moji kamarádi však samotu nechápali stejně jako já.

Definice samoty: Být sám znamená, že jste pouze se svými myšlenkami a nepřijímáte žádné podněty od ostatních lidí, sociálních sítí a obrazovek.

Jinými slovy, sami můžete být v přeplněné kavárně, pokud tam jenom sedíte a hrajete si se svými myšlenkami, ale samotní nejste, ani když jste úplně sami v jeskyni, máte zapnutou hudbu a prohlížíte si fotky na Instagramu.

Proč je samota důležitá?

Možná si říkáte: Okay, samotný/á moc nejsem. Když jsem osamotě většinou si hned pustím hudbu, zapnu sociální sítě , nebo si něco hledám na googlu. Ale k čemu by to vlastně bylo být samotný/á jenom se svými myšlenkami?

Věc se má takhle, samota je něco, čemu jste se v průběhu historie nemohli vyhnout. Představte si, že žijete na začátku 20. století, nebyla televize, sociální sítě a hudbu jste si nemohli jen tak pustit. Té pravé samotě z definice výše se prostě nešlo vyhnout. Když šel člověk pracovat na pole, byl sám se svými myšlenkami, když se šel projít, když byl sám doma atd. Je tedy přirozené, že evoluce přiřadila samotě jistou důležitost.

Jakmile jste samotní máte šanci přicházet s novými kreativními nápady, hodně věcí vám dojde a spoustu jich pochopíte. Navíc se pomocí samoty dokážete vypořádat s těžkostmi, které vám připravil život. A co je možná nejdůležitější, daleko více si začnete vážit lidí okolo sebe. Až jakmile jste sami, dokážete své vztahy ocenit a budete za ně daleko více vděční.

Lidé trávili v průběhu věků osamotě spoustu času, ale pak se něco vynálezem MP3 a Ipodu změnilo. Rázem jste mohli na ulici vidět lidi, kteří mají v uších neustále sluchátka. V tu chvíli se samota začala z našich životů pomalu, ale jistě vytrácet. Ipod jste nemohli mít v uších vždycky, lidé byli i tehdy „nuceni“ být nějakou tu chvilku osamotě, ale s všudypřítomností chytrých telefonů vymizela samota téměř úplně.

Kdykoliv se nudíme, vytáhneme svůj chytrý telefon, kdykoliv jsme sami doma, pustíme si hudbu a nesmyslně projíždíme sociální sítě.

A právě dnes můžeme vidět, jaké důsledky má nedostatek samoty na naše mozky. Lidé jsou více v depresi, než kdy byli. Moje vlastní generace Z, taky známá jako internetová generace, vládne smutné statistice, mladí dnes páchají nejvíce sebevražd, jsou v depresi a často cítí úzkost.

Co je ještě více zarážející, my mladí si často uvědomujeme, že nám sociální sítě škodí, že nejsou zrovna super prospěšné, ale i tak máme problém omezit jejich používání. Máme strach, že když sociální síť, internet nebudeme používat tak moc, něco nám uteče, zmeškáme skvělou příležitost.

Je to velmi nelogické, o tomhle tématu se bavím s mnoha vrstevníky (lidmi okolo 20 let) a každý do jednoho mi řekne, že sociální sítě nejsou dobré, že je to většinou zbytečnost, ale ani tak nedokážou změnit své chování. Je to způsobeno i tím, že společnosti, které tyto sítě vytvářejí nás nutí myslet binárně: buď to používáš nebo ne! A většina z nás si samozřejmě vybere první možnost. To už jsem ale zabředl trošku mimo.

Doufám, že si uvědomujete důležitost samoty (nové kreativní nápady, utřídění si myšlenek, vylepšení vztahů a lepší mentální zdraví). Nyní se pojďme podívat na pár praktických tipů, které vám pomohou dostat malé kousíčky samoty do vašeho života.

Jak být osamotě?

1. Nechte mobil doma

Kdykoliv to není nezbytně nutné, nechte svůj telefon doma. Už delší dobu praktikuji tohle: Když někam na chvíli jdu, neberu si svůj telefon. Například jdu nakoupit, telefon nechám doma. Ve škole mám jenom jednu hodinu, telefon nechám doma. Takhle získám cenné momenty osamotě (cesta do školy, nakupování apod.).

Nedávno jsem takhle šel se svou ségrou na hambáč a svému spolubydlícímu říkám, že si sebou neberu telefon. Ten se na mě zděšeně podíval a říká: Telefon si musíš vzít, to prostě potřebuješ! Já mu odvětil: A na co ho jako potřebuji? Vím, kde se setkáme, vím kam půjdeme, tak k čemu by mi to bylo? Konverzace pokračovala: Tak, co kdyby ti někdo volal, nebo se něco stalo?

Jako můj spolubydlící by uvažovala většina mladých lidí (Telefon si raději vezmi, protože co kdyby náhodou něco). Jedna malá výhoda dokáže v jejich očích omluvit všechny nevýhody (nebudu osamotě, nebudu se tak věnovat své sestře, budeme se koukat do telefonu, místo toho abychom spolu mluvili). Ale podívejte se třeba jenom 20 let zpátky. Lidi neměli telefony a žili úplně normálně. Když vám někdo zavolal na pevnou linku a nebyli jste doma, zavolali jste mu další den nebo o pár hodin později zpět. Co tak strašného by se mohlo stát, jakmile jsem jedl v restauraci hambáč a neměl u sebe telefon? Možná mi volal nějaký kamarád, možná mi někdo napsal. Ale zničí to můj vztah s tím člověk, pokud mu do 5 vteřin neodpovím nebo nezvednu telefon? No a kdyby se něco stalo, dozvím se to o něco později. Není lepší si užívat současný okamžik se svými blízkými a nenechat se rušit lidmi, kteří jsou desítky km od vás?

Pár malých výhod toho, že u sebe máte telefon, nesmí omluvit jeho nepřetržité používání. Jasně, pokud cestujete, nebo jdete pryč na celý den, telefon si vezměte, ale pokud se někam jenom na pár minut/hodin vytratíte, není lepší telefon nechat doma?

I když to úplně nesouvisí se samotou, telefon si nechávejte v tašce nebo v bundě, i když jste u někoho na návštěvě, nebudete mít nutkání kontrolovat svůj mobil, místo toho se budete věnovat konverzaci.

Tip v jedné větě: Kdykoliv je to možné, telefon si nechte doma!

2. „Nuďte se“

Všímám si, že většina lidí se dnes neumí nudit, taky to můžeme nazvat jinak, neumí být osamotě. Skvělým příkladem, který me vždycky zarazí je to, že lidé se ani nedokážou osprchovat bez toho, aniž by poslouchali hudbu. Většina lidí nedokáže jíst, aniž by koukali do telefonu. Téměř nikdo nejezdí v MHD jen tak, že by se koukal z okna a přemýšlel, každý je připojený k internetu a ťuká.

Zavažte se k tomu, že se budete „nudit“ a dělat pouze jednu věc zároveň. Nesnažte se multitaskovat (dělat více věcí zároveň)! Nejen, že tak nemůžete být osamotě, navíc oslabujete svůj mozek, pokaždé když přepnete z jednoho úkolu na druhý, zhoršuje se vaše schopnost dávat pozor. Navíc je multitasking spojen s nižší produktivitou (práce, kterou byste normálně dělali hodinu, vám zabere 2 hodiny, když děláte více věci najednou), pracovní výstup bývá méně kvalitní a z práce cítíte menší uspokojení.

Až se příště budete vracet z práce/ze školey MHD, nic nedělejte, nevytahujte svůj telefon, nepouštějte si hudbu, prostě se nuďte a buďte se svými vlastními myšlenkami. Nic vám neuteče, naopak.

Tip v jedné větě: Nesnažte se dělat více věcí najednou, ale „nuďte se“ děláním jenom jedné věci!

3. Dlouhé procházky

Můj velký vzor Cal Newport miluje procházky a v knize Digitální minimalismus a Hluboká práce je velmi doporučuje. Při procházce máte hodně času přemýšlet, rozjímat, přicházet s novými nápady a spoustu věcí si uvědomit.

Často když se procházím přijdu s novými nápady. A možná ještě častěji přijdu na řešení problémů, se kterými se zrovna vypořádávám. Procházky jsou balzámem pro naši duši. I známý filozof Friedrich Nietzsche tvrdil, že myšlenky se kterými přijdeme během procházek jsou ty nejcennější. Procházky nám poskytují nadhled a dovolují nám být osamotě.

Samozřejmě mluvím o takových procházkách, na kterých jste sami, viz definice samoty. Nedíváte se do svého telefonu, v uších nemáte sluchátka.

Každý týden, při nejhorším měsíc si najděte čas na delší procházku. Neberte si sebou telefon. Pokud ho vážně potřebujete, vezměte si batoh a mobil dejte úplně naspod, aby vás tak nepokoušel a nebylo pro vás snadné nechat se vyrušit. Ideálně se procházejte v přírodě, ta nám poskytuje mnoho fascinujících vjemů, a navíc obnovuje naše zdroje pozornosti.

Tip v jedné větě: Najděte si čas na dlouhé procházky, na kterých jste osamotě.

4. Pište si

Sami jste i tehdy, když něco píšete. Už delší doby, když řeším nějaké problémy, přemýšlím nad strategiemi, cíli, vezmu si tužku a papír. Získáváte nadhled a své myšlenky si rovněž daleko lépe utřídíte. A velmi často zjistíte, že váš problém není až tak velký.

Jasně, nemusíte tak řešit pouze problémy, cíle a nejrůznější strategie. Skvělé je i psaní deníku. Nemusíte si ho psát pravidelně každý den. Bohatě stačí jednou týdně. Dejte si pár minut, abyste něco napsali. Ulevíte své psychice, a navíc budete na chvíli sami.

Za psaní se počítá i nejrůznější plánování, rozvrhování.

Tip v jedné větě: Dostávejte své myšlenky na papír!

V článku jste se dozvěděli, jak být zase více osamotě, ale hlavně jste zjistili, proč je důležité být část svého času sám/a. Naše mysl samotu jednoduše potřebuje, aby mohla vzkvétat. Poděkuje vám vaše mentální zdraví, nevědomky to zlepší vztahy s vašimi blízkými, budete vděčnější a bezesporu nebudete tak nervózní a v depresi. Mě samotného samota zklidní a poskytne mi nadhled a nové nápady.

Ať se daří.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *